Vývoj rybaření u nás
Vývoj rybaření u nás
Je zajímavé pozorovat četnost ryb v jednotlivých lokalitách v závislosti na znečištění vody,výskytu přirozených složek potravy,změně teplotě vody způsobené stavbou velkých vodních děl,zvýšeného či sníženého vysazování jednotlivých druhů ryb čí působení zvýšeného množství škůdců.(ať žije souvětí)
Snižování znečištění a výskyt přirozené potravy Ačkoli je to jev velice pozitivní pro čistotu životního prostředí a zdraví vodních živočichů, na stavu početnosti jednotlivých rybích druhů se odráží spíše negativně. Snižování organického znečišťování má za následek výskyt menších populací drobných vodních živočichů jako základního článku potravy ryb. To má vliv na menší roční přírůstky celého rybího společenství a k postupně se snižující velikosti lovených ryb. Dále to má přímý vliv na orientaci jednotlivých druhů ryb k výběru jiných druhů potravy. Vlastně je to celkem známý jev. Ryby se orientují na sběr toho druhu potravy, který momentálně ve vodě převládá. Prostě ryby nebudou rýt ve dně pro pár patentek, když se na témže místě vyskytuje velké množství nítěnek a v období masivního rojení jepic zůstanou i nítěnková pole nedotčena.V období tření ryb se zase stávají významnou složkou potravy ryb vysokoenergicky hodnotné jikry.To mě přivádí i k úvaze o energické hodnotě potravy.Ryby často dají přednost energicky hodnotné potravě v menším množství,před potravou „jalovou“ byť by se vyskytovala v hojném množství. Kladným prvkem je samozřejmě snižování podílu znečištění těžkými kovy a jednotlivými chemickými sloučeninami z chemické výroby a zemědělství.
Změna teploty vody způsobená stavbou velkých vodních děl
Výstavba velkých vodních děl – vysokých jezů (Modřanský jez v Praze) a menších přehradních hrází ( Kořensko a Hněvkovice na Vltavě-pro JE Temelín) má významný podíl na změnách v obsádce ryb.Dříve táhla na jaře hejna podouství a plotic z Vltavy v Praze až do Berounky v Radotíně. Taktéž hejna plotic,cejnů,kaprů a skaláků táhla Orlíkem až za soutok Lužnice s Vltavou do Kolodějí nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. Těmto tahům ryb je navždy konec. To má vliv na rybnatost těchto úseků a to i u dravých druhů ryb. ÚN Hněvkovice na Vltavě má zase vliv na podstatné snížení teploty vody pod přehradou a tak se z cejnového pásma nad Týnem stává pásmo lipanové.Úživnost tohoto úseku řeky se výrazně snížila a vysazení kapři z tohoto úseku prchají na soutok Vltavy s Lužnicí do teplejší a úživnější vody. Úsek Vltavy nad přehradou je zase mnohem úživnější (i teplejší) než před napuštěním a tak je zde více ryb a ryby rychleji rostou.
Zvýšení či snížení vysazování jednotlivých druhů ryb
Zvýšené vysazování dravců do vod procházejících přeměnou může mít velké následky. Pokud k tomu dojde v revíru, který se mění spíše na pstruhový a lipanový,pak dojde v krátké době k vybití bílých ryb a následné konzumaci ryb vhodných pro život v takové lokalitě (parma,podoustev,ostroretka,síh,lipan,pstruh). Přestávka ve vysazování dravců může vést k přirozené přeměně rybí obsádky.
Škůdci
Kormoráni,vydry,volavky a rybáři masožrouti.O všech těchto škůdcích již bylo popsáno hodně papíru,uvádím je jen pro přesnost.
Rybáři masožrouti - jejich záškodnická činnost bude mít s ubývajícím množstvím ryb stále negativnější následky. Ono je to tak,když si rybáři odnášejí ryby do revíru nasazované (kapr,štika,pstruh,amur,tolstolobik) to ještě není tak zle,je mnoho revírů ve kterých se tyto druhy ryb vyskytují, ale nerozmnožují či tam vůbec nepatří. Je ale hrůza,pozorovat rybáře odnášející si od vody parmy,tlouště,velké okouny, podoustve, ostroretky a další velké exempláře těch druhů ryb,které se samy rozmnožují a které je, pro naše na kapra zaměřené produkční rybářství, těžké do volných vod dosazovat. Takové ryby budou citelně chybět při dalším tření. Už vůbec nechápu ten druh takyrybářů,jež rybou přinesenou od vody krmí kachny,slepice či sousedovic kočku.
Kormoráni,vydry,volavky - jejich stavy se budou nejspíše ještě zvyšovat se zlepšující se čistotou našich vod. A tak budou potravní konkurencí pro dravé ryby, doufejme že pro jejich působení okolo sportovních revírů naleznou naši rybáři pochopení a že se s nimi budeme v naší přírodě setkávat stejně, jako třeba s ledňáčkem. Stejně velké škody, ne – li ještě větší, páchá na zarybnění našich vod i neodborné nasazování do sportovních revírů. Všudypřítomná preference kapra, ryby ve většině našich vod nepůvodní je zoufalá a zarážející. Většina finančních prostředků uvolněných na zarybnění je spotřebována nákupem kaprů v lovné velikosti v zájmu 100 % výtěžnosti revíru. Na ryby domácí, kaprem často vytlačované, často podstatně choulostivější a tudíž početně v revírech slabě zastoupené, již mnoho prostředků nezbývá. A pokud ano, nasazuje se většinou rychlený plůdek, jehož významná část padne za oběť přirozeným predátorům, pokud je nesežerou kapři před týdnem do revíru nasazení. Je nepochybné, že tento typ škod, budou naši hospodáři MO páchat ještě dlouhá léta a to do té doby, dokud bude poptávka po 40cm kapří flákotě ze strany našich rybářů. Ale to se znovu dostáváme ke škůdci- rybáři masožroutovi.
Přeji našim rybářům, aby byla rybářské revíry plné ryb. Rybám, aby se dokázaly v našich revírech přirozeně rozmnožovat. A našim hospodářům- rozum do hrsti. Láďa Kalina 2001